Obligátní problém dostatečného počtu hráčů nás opět neminul a to dokonce "na druhou". Fůzi nám nabídly Pralinky, ale měly místo jen pro 2 lidi a my už byli 3. Nikdo se dobrovolně účasti nezřekl, takže Pralinkám jsme s díky odmítli. Mno ale pořád je tu problém s nedostatkem lidí. Podaří se ukacet Burďu i Omikronna. Ten se ale zhruba 14 dní před dnem D ozve, že pokud bychom měli náhradu rád své místo přenechá a půjde na nějaký třídní sraz. Nastalo tedy horečnaté shánění 5. člena. Nakonec jsme sehanli aspoň kolegu Martina ze školy, šiframi netknutého, ale ochotného jít. I propustili jsme Omikronna ze služeb a Martina instruovali jak to chodi, kde a v kolik je start, co si ma vzit s sebou...
Sraz jsme si dali v 11:30 ve Stromovce. S Kosťou jsme dorazili na čas. Na místě byl zatím jen tým Bednajt. Po chvíli dorazily Pralinky a začaly se trousit i ostatní týmy. My pořád jen dva, na hodinkách 11:50. Kybicujem s Happy Matfyz Friends a již trochu nervózně se rozhlížíme. Přichází Bigbaz s úderem celé i Burďa. Prý jsem mu zapomněl poslat čas srazu. Hups, tak mam první vroubek. ;-) Hra byla odstarotována, zjišťujeme co a jak a vymýšlíme slova a rozbíháme se s písmenky. Bohužel jen ve 4. Zjišťujeme, že na Martina nemáme číslo. Dokončujeme úvodní hru. Máme pět indicií a vypadá to ještě pořád v pohodě. Přes Lišáka zjišťujeme číslo na Martina a voláme mu, kde vězí a proč se neozývá. Prý maluje a myslel, že start je ve 12 večer a že nás dohánět už nebude. Hm, takže budem čtyři. Aspoň když by to vydrželo...
Přesun do Řeže je bezproblémový. Cestou Kosťa téměř prolomí monoalfabetickou substituci, vyřešíme indicie a odložíme závorky. Dvě nápovědy prakticky zdarma. Snad to zužitkujeme. Na nádraží vcelku rychle chytnem stopu a už koukáme na kanál. Vlevo ale žádný vidět není. Sejdu na pravý břeh a jdu proti proudu, kdesi předemnou jsou Drahoši. Uvidím první i druhý kanál. Volám zbytku týmu a posílám je proti proudu po levém břehu, kde už vidím i Pralinky. Sám se za nimi vracím. Děsně douho nikde nevidím zbytek týmu, tak volám znova a prakticky o ně zakopnu. Kosťa dodělává substituci a kluci luští trojúhelníčky. Sice spočítali že jich je 3×21 a usoudili, že z tlustých čar bude muset vzniknout něco jako "krystal" a ostatní trojúhelníčky budou uvnitř útvaru. Vůbec nepracují s trojicemi. Kosťa dodělá substituci a všichni se opíráme do hlavní šifry. Vůbec jsme nějak luštili vše jiné než to hlavní v danou chvíli. ; -) Stojím si za párováním do trojic, ale v 2. kroku zas věřím klukům. Chce se mi jeden z papírů rozstříhat, ale ostatní jsou nějaký čas proti. Nakonec je ukecám, vyfotím originál a stříhnu. Kompletujeme trojice. Postupujem děsně nesystematicky. Po více jak hodině vyhlašuju stopstav. Barvíme to co víme jistě a postupujem zcela od začátku znova. Najednou to už jde. Brzy máme i kýžený útvar a chybí nám asi tři trojice, ale řešení již vykoukáme. Čas luštění cca 1:50, především díky nedůslednosti. Kopanec na začátku nás má probudit, leč...
Cestou tam se nám pozdává jako náves dřívější plácek a zbytečně tak máme možnost kochat se krásami Úholiček. Minimálně 10 minut ztráta... a bude hůř. ;-) Na šifru chvíli čučíme svačíme odzadu to přepíšem na písmena a v půlce nám vyjde smysluplný text. Koumáme proč jen v půlce a po chvíli opravím dělení textu a jde se dál.
O rybník zakopneme dřív než jsme si původně mysleli. Začínáme mírně nedůvěřovat mapě (ofocena Shocarti). Než si odskočím, tým už zná princip, ale ještě chvíli zkoumáme jednotlivé fráze. Pak zamíříme do Svrkyně k "odpališti", z něhož se vyklube koupaliště.
Při neúčasti Omikronna jsme se se toho báli jako čert kříže, ale během chvíle to dáme. Převedem sochu tapüra a jde se dál. Bigbaz ještě odhadne řešení pomocné úlohy, ale to už pomalu za pochodu na Nový mlýn. Trasa je v této části bohužel dost průhledná.
Brzy si všímáme rozmístění čísel. Několik útvarů nakreslíme na fólii, ale začíná to být nepřehledné. Zapíšeme si teda sekvenci čtverečků, singlů a obdélníčků, pozdravíme procházející se obyvatele mlýna, doplníme si informaci o orientaci čtverečků (svislý/ležatý) a odhadneme přiřazení římských čísel a hurá na Okoř.
Náš první pořádný zásek a celkem asi 3 hodiny. Přijdou nám sice divné některé vazby jako "kokos" - "oko", ale bohužel se na to moc nezaměříme. Asi po hodině bereme nápovědu, která nás ale pohřbí. Sice si ještě upleteme záchranné lano v podobě vypsání si slov s "ü", ale možná i díky chybě (1 slovo přehlédnuto) si bohužel nevšimnu hintu o kobylčině malém boku. Příliš se zamřujeme na přímé řeči a větnou stavbu. I v nápovědě byla přímá řeč, tak se jí prostě nepustíme. Naše chyba. Po cca 2 hodinách se přesuneme do hospody/restaurace, kde sice mají horkou čokoládu, ale je hnusná a drahá. Luštění to nepomůže a tak po cca 3 hodinách si voláme o řešení.
Naštvaní z předchozí šifry si na této trochu spravíme náladu, ale jen na chvíli... vydolujeme z okolního textu pokyn, pospojujem, spočítáme tečky a chystáme se vyrazit na předem uhádnuté místo - Kamýk. Odteď už to není Shocart, kdo vydal použitou mapu, ale Shitcart. Nejenže z ní není patrná cesta na jižní stráni, ale hlavně víme jen ten Číčovický Kamýk, což je rezervace o rozloze cca 4ha. Takže 30m před kostelem zahneme kolmo k lesu a podle lesa prohlížíme každé křoví a hledáme buď přímo šifru, nebo aspoň nejakou ceduli. Po asi 45 minutách rezignovaně voláme orgům, že to nejde najít a necháme si upřesnit místo. Tady by fakt bodla obšírnější tajenka, nebo upřesnítko alá svíčky.
Šifra dlouho neodolá. Přepíšem kuličky z bináru na dekadická čásla a jako na třetí šifře již čteme řešení. A hurá zase ukrajovat kilometry po asfaltu.
Aspoň v něčem jsme přípravu nepodcenili a pečlivě vypsané datumy událostí brzy zúročili. Dopočítat rodná čísla problém nebyl a stahujeme tak děsivé manko ze 7. šifry. Ve výsledku se mi tato šifra líbila asi nejvíc i přesto, že faktografické šifry obecně nesnáším.
Letos jsme tam už byli, ale to neznamená, že nemůžeme cestou tam hodit dalších 15 minut kufru a krosit 2m bodláky a plevel místo abychom se hned vrátili na cestu. Nejprve pak laborujeme se semaforem, padne sice návrh rastru, ale nikdo si toho nevšímá. Ale asi přišla krize a tak se Burďa a Kosťa vydali pro nápovědu s cílem se zahřát. Po chvíli nám volají, že našli A4ku řverečkovaného papíru s logem tapüra. Takže zpět na stromy. Proberu podřimujícího Bigbaze a než se zbytek týmu vrátí máme vyřešeno. Tohle jsme měli dát sami! Ostuda!
A náš druhý obrovský zásek. Bigbaz si v nerozchozených botech oddělal levou nohu, takže toho má už dost. Sice nám je jasné, že slova bude potřeba rozdělit, ale je v tom příliš nejednoznačnosti a nedaří se. Nakonec běžím pro nápovědu. Tentokrát je aspoň jasná. Volám zpátky jak zní nápověda a mířím zpět. Přemýšlím o principu a posílám Kosťe SMS a přesným postupem a těším se, že až dorazím zpět k týmu bude už vyluštěno a vyrazíme dál. Jenže tůůůdle. ;-) SMS nedorazila a tým vegetí u hřbitova a nálada na bodu mrazu. Holt teda sednu a po chvíli z toho vytřískám řešení. Pěknej opruz... měl jsem si to opsat a vzít s sebou, holt už asi 3. vysloveně moje chyba, která nás stála nejmíň 20 minut. Přesouváme se tedy na rozcestí v Šárce, ale na konečné 161čky nás opouští Bigbaz s tím, že by nás už pouze brzdil. Na výběr není, musíme pokračovat ve třech.
Na přesunu si dáme ještě cca 10ti minutový kufr, ale nakonec k UFU dorazíme. Bohužel jsme si ho zkusili a ztratili tak 18 minut. Pokuta 25 by nás sice neminula, ale do cíle bychom přišli před 12tou a ne 2 minuty po ní a výsledný čas by byl sice nad 24hodin, ale byli bychom v pořadí. Jak sami víme z Hradecké sovy, s aktivitama je ten problém, že nejdou rozumně otestovat. S Kosťou jsme to zkusili, ale opětovně nám to nebralo jeden a ten samý ze čtyřhmatů a tak na to po 18ti minutách kašlem, necháme si napsat 7 trestných a hurá dál.
Násobky 7 nám asi nejsou souzeny. Máme 3 nevyužitá hesla k nápovědám a tak si ihned po vyzvednutí o nápovědu voláme. A zarážíme si tak hřebíček do rakve. Nápověda zněla "když se vám něco nehodí, tak to škrtněte". Nám se nehodilo "G", tak jsme ho škrtli a zbylo krásných 10×3 znaků, což doslova čpělo Brailem. Teoreticky se tak dalo kódovat až 4×5 znaků. Bohužel jsme vyzkoušeli asi všechny kombinace, ale neúspěšně. Cca v 11:00 si voláme o řešení. Tady mám zásadní výhradu k nápovědě. Sice vím o týmu, jemuž pomohla, ale pro nás byla osudná. Když by zněla třeba "Až budete vědět co s tím a něco se vám tam nebude hodit, tak to škrtněte.", tak bych neřek ani slovo a myslím, že by nás to nepohřbilo.
V 11:17 vyzvedáváme (dostáváme od nějakého týmu - jmenovat nebudu) zadání protože pod lavičkou nic není. Nutno podotknout, že daný tým nám nejprve chtěl dát jedno zadání, ale když si všimli, že na papíru mají nějaké poznámky, tak po chvíli našli ve svých věcech jiné... těžko říct co si o tom myslet. Sedáme a mimo jiné i díky pokusům na předešlé šifře to jde překvapivě snadno. Rveme to na mapu a rychle ještě jednou projíždíme zadání a opravujeme chybky. Kosťa konečně může využít to, že se brailla naučila nazpaměť. Celkem to urychlilo luštění. ;-) Je 11:54 a posíláme, že jest vyřešeno a v poznámce, že patrně nestihneme dojít včas. Burďa odchází na tramvaj a já s Kosťou svižným krokem míříme do cíle.
Ve 12:02 přicházíme do cíle. Bohužel jsme špatně nastudovali pravidla ohledně pořadí a tam končíme mimo oficiální výsledkovku. Když bychom se vyprdli na UFO a hned (byť s pokutou 25 minut) mazali dál dojdem. A stačilo by to i při té katastrofě, co jsme předváděli na 17. místo. Ale na "kdyby" se nehraje. V cíli jsme příjemně pokecali s dalšími týmy podiskutovali o řešení. A vydali se domů. A co dodat? Několik šifer nám moc nesedlo (7, 12, 14), zbylo nám několik nápovědních kódů, 2 nápovědy nás odsoudily k nutnosti vzít řešení, podcenili jsme částečně přípravu před hrou a to se prostě nevyplácí. Takže pocity nic moc, ale můžeme si za to sami a taüřím orgům patří velké díky.
za Trosečníky sepsal Gimli2, 29. 9. 2009