Hradecká sova 2007 - Slepí vozíčkáři

Tým

Mezinárodní (CZ, SK) tým Slepí vozíčkáři ve složení Gimli2, Kosťa, PHX a Kytičk@ nevznikl náhodou, ale dal se dokupy zcela záměrně za účelem obhájení loňského vítězství. Původně měl jít Zeb i Štandy, ale Štandy odřekl a Zeb na poslední chvíli onemocněl, ale nakonec jsme vyrazili aspoň čtyři. Předchozí zkušenosti se šifrovacími hrami jsme měli já Kosťa a PHX. Kytičk@ sama prohlásila, že je jen nosič svačinky, ale nakonec vyřešila šifru od Hájenky ve Vysoké a z Borkovníku a dobře přispěla k utloukání názorů nás zkušenějších, kteří pořád v šifrách hledali nějaké složitosti. A svoji profesionalitu ukázala i na 15. šifře. Příště berem prioritně! ;-)

Před startem - 16:15

Sraz jsme si dohodli na 14:45 u Gimliho doma. PHXa a Kytičk@ dorazili přesně na čas, nahráli jsme do PDA offline verzi wikipedie, kterou PHX stáhnul, protože má znatelně rychlejší net než já a ještě pár dalších užitečných dokumentů. 14:50 odcházíme přímo přes pole do Roudničky na místo startu. Přivítali jsme se s Orgy - již nás poznali ;-). Nahlásili, změny v týmu a rozvalili se na hřišti pokukovali po soupeřích, dedukovali jak na lodě a zjistili, že to nemá smysl řešit a prostě si zahrajem a vyhrajem... V 16:15 po pokynu z megafonu jsme se připravili a vzápětí po PHXově dobrém stříhání jsem vyhrál hned první 2 zápasy v lodích. Jdu si k Alče pro první šifru.

1. šifra - 16:31

Dostáváme ošklivě dlouhý záznam nějakého zápasu z lodí. Spočítame 119 střel od jednoho hráče, násobíme na 238 a konstatujeme, že je to dobrá haluz - odpovídá to číslu našeho týmu. Bohužel nám nedochází, že je to nejpodstatnější část řešení - haluz na druhou. Kreslíme tahy pěkně 2 barvama na papír, pro jistotu, raději paralelně ve 2 kopiích. Vyjde hezký strom a pod ním nápis třešeň a v koruně má hezký symbol pro sumu (∑). Chceme počítat stromy v nějakém přilehlém sadu, který se ale nekoná. Zhruba 80 minut zkoušíme kde co a bohužel až pak to zkoušíme narvat na mapu, v tu chvíli mi dochází, že to asi bude ta haluz na druhou. Nechávám tým čekat 10 minut do nápovědy, zapínáme vysílačky a mířím na jihozápadně na kótu 238. Nakonec zbytek týmu pod hrozbou dostání řešení od orgů (nakonec se dávala jen nápověda, což nám předem nedošlo) vyrazil asi po 5 minutách za mnou. Já v tu chvíli již spatřil orgovskou škodovku, takže jsem jim vysílačkou potvrdil, že nejspíš nejdeme špatně a ať si pohnou.

2. šifra - 18:10 - 3. místo (za 5J a Drahoš forever)

Dorazil jsem ke škodovce, zjistil, že jen 3. Čekal jsem, že budem aspoň tak 10. podle počtu týmů co se rozprchli ze startu před námi. Org nám sdělil, že se stala chybka a šifra měla být jinde, ale co, dal k dispozici notebook se zadáním. Než dorazil zbytek týmu, stihl jsem to prakticky celé opsat. U 8. bodu mi bylo jasné, že co věta to písmenko, ale raději jsem to poctivě doopsal. Co kdyby se někdy později odkazovalo na určitou část předchozího zadání. Přecházíme už kompletní silnici, 20m v poli během 2 minut vyluštíme kam dál a valíme napříč řepným polem přímo za cílem. Pak přímo lesem, který důvěrně znám z orienťáckých tréninků a projížděk na kole.

3. šifra - 18:45 - 1. místo

Nacházíme okamžitě, což byla trochu haluz, jelikož jsme se k hájence jako jedni z mála přiblížili ze směru původního správného umístění 2. šifry. Ti co to obešli pře Vysokou, pak hledali u jiných zákazů vejzdu. Záznal lodní hry překreslujeme raději už na 2 oddělené hrací pole. Oddělené ale víc než bylo nezbytně nutné, takže nápad přeložit to popsanou stranou k sobě přichází až po notné chvíli v mé nepřítomnosti (šel jsem pro nápovědu, ale nestihl dojít ;-)) od Kytičky. Odvolávají mě vysílačkou z nápovědy. Zbytek týmu bere moje věci a valí dál na jeden z nejdelších přesunů. Definitivně se setmělo. Já stále ve spojení vysílačkou, spěchám za nimi. Střídám běh a chůzi a dostihnu je kousek za rozdvojením asfaltek. PHX by se měl naučit strany. Řekl, že šli doleva a mávali na mě z prava. Volíme tedy jižní cestu a "na jistotu" jdem po asfaltu a pak po červené po velké šotolinové cestě. Hodit kufr by bylo zbytečné riziko, stejně jako někde krosit hustník či nějaký podrost.

4. šifra - 20:21 - 1. místo

Mno hurá. Jsme na Borkovníku, hledáme šifru. Hledáme. Pořád hledáme. Ještě stále hledéme. Stanovujeme si limit, že pokud nenajdeme do 20:25 voláme orgům, zda je vše ok, jsme, kde jsme a šifra je, kde má být. Nakonec nalézám v kapradí opodál. Logujeme jako první, ale tušíme, že máme někoho v zádech. Zkušenější část týmu zkouší počítat věci jako cenu všech hran příslušejících uzlu grafu, ceny cest, sledů, tahů, a bezmála i chromatické číslo ale naštěstí to Kytičk@ zachraňuje a identifikuje v tom grafickou šifru. Vzápětí je vyluštěno, ale to už nás svou přítomností opodál poctil Drahoš forever. Balíme a pokud možno nenápadně a dost rychle jdeme na další stanoviště.

5. šifra - 21:00 - 1. místo

Cestou sem potkáváme 2 další týmy, přemýtame, zda jižní cesta byla rychlejší. Možná trochu nešťastně umístěné stanoviště, prože se mohlo stát, že tým jdoucí na 4. stanoviště, mohl vidět tým hledající 5. šifru. My nacházíme celkem rychle. A morseovka neodolá na bitevním poli lodí dlouho. Ale Drahoš forever je důstojnou konkurencí a vidíme ho v dáli za sebou. Jdeme co to dá.

6. šifra - 21:35 - 1. místo

Ako si tak pekne šlapeme nočným hradeckým lesom, doháňa nás ďalší tým! Uff, ešteže sa nakoniec ukázalo, že je to Martin org a roznáša ďalšie šifry. Okrem iného nás informuje, ako to vyzerá na bojovom poli. K Biřičke prichádzame spolu. Tu na nás už čaká ďalší org so slovami:"Čakali sme vás už o osmej." Dostávame pekné CD. Vybalujeme diskmana, rozdvojky, sluchátka a všetci sa ponárame do čarovného folku.... a nič. V tom ku Gimlimu pristúpi nejaký zákazník miestneho pohostinstva, či náhodou nemáme oheň, chcel by si vraj pripáliť cigaretu. Škoda, že som si v tú dobu lepšie nevšimla tváre opodial stojacich organizátorov. Tak Gimli vybral zapalovač a zase ho pekne schoval. Vieme, že časy uvedené na booklete idú trošku mimo, resp.sa nezhodujú s údajom, ktorý poskytuje diskman. Org ponúka nápovedu ukrytú na ostrove uprostred jazierka. Žmurká na nás, že vraj má aj uteráky. Nie ďakujeme. Po chvíli dorážajú ďalšie týmy. Nič ničovaté, asi tak by sa dala zhodnotiť naša vtedajšia situácia. Skúšame všetko čo nás napadá až do nápovedy. Že vraj počitaj slová. Hmm....tak po tisíci krát znova púšťame CD a vychádza vzít svíčku. To už Gimlimu trkne. Pokial on opat vyberá zapalovač, my okolo budujeme pevný kryt, aby ostatní neprišli na sposob riešenia :). Podpalujeme, čítame, balíme, už sme fuč.

7. šifra - 23:31 - 1. místo

Na rybníku sme prišli na to, že ona spomínaná hrádza je pekne dlhá a tak Gimli ide hladať tabulu a ostatní agenti sa dávajú do prehladávania okolitej flóry. Šifra sa našla, ale čo to? Poutnici tu už boli? Nevadí, nevzdávame to, ideme ďalej, teda rozumej pod najbližšiu lampu. Kytičk@ a ja čítame šifru rovno zo zadania a chalani hneď našli na mape ďalsie miesto určenia. Škoda len, že sme trafili trošku mimo. V horúcej snahe sme prehladali inú križovatku, ako orgovia mysleli, ale nevadí, bolo tam pekne, a veď vlastne my sme neprehladali jednu, ale dve. Tak toto nie, najskor telefonát orgom, a potom kamošovi, nech nás lokalizuje. Všetky mapy, ktoré sme mali so sebou ukazovali na križovatku pri rybníku Roudnička. Zachádzka pekná, romantická, hviezdičky tak krásne svietili... a pol hodiny v... háji zelenom :)

8. šifra - 0:30 - 2. místo (ztráta 5 min na Lehkou Demenci)

A hele, my nie sme prví, uf, máme teda čo robiť. Viete, vyhrať je jedna vec, ale obhájiť prvenstvo je vec druhá, tažšia. Berieme si šifru a máme pred sebou druhý najvačší zásek večera. Kosťa a Gimli riešia rýchliky, Kytičk@ a PHX osobáky. Spešnými vlakmi aj tak nikto nechodí, tak sa nejako strácajú v pozadí. Potom si Kytička všimla zaheslované slovo minuta a ja rozluskujem hod plus min ukryté v číslach vlakov. To, že treba prekresliť digitálny čas na analogový je jasné, ale čo ďalej? Okolo prechádza Drahoš forever. Tiež boli na romantickej prechádzke. V dobrej mienke okolo nás prešiel pán policajt na aute a povedal nám, aby sme si na krajnici dávali pozor, lebo nás može niekto zraziť. Úprimne povedané, bol v tú noc na danom mieste jediný, koho sme tam na aute stretli. PHX a Kytičk@ odhádzajú po nápovedu. Kým nám ju však stihnú zavolať, dostavuje sa aj nápad ako to riešiť a tak si riešenie a nápovedu do telefónu hovoríme súčastne. Po vačšinu času sme v spojení vysielačkami, pokial signál vypadával, používali sme telefón. Ďalší zraz dohadujeme už rovno v Třebši.

9. šifra - 02:21 - 2. místo (ztráta 18 min na Lehkou Demenci)

Celých 500 metrov, ktoré v Hradci už poznám sme absolvovali skoro svetelnou rýchlosťou. Šifra nájdená okamžite a ako pozerám tak pozerám, niektoré trigramy (skupiny troch znakov) sú tam viac krát. Potom to prišlo... použijeme mobil! Hmm... T9 hádže nezmysly. Jááááj, drahý, veď to treba kresliť po klávesnici. Tak my prvé dva riadky a PHX s Kytičkou ďalšie dva. Šifra prelomená, hurá na most.

10. šifra - 02:44 - 2. místo (ztráta 5 min na Lehkou Demenci)

Šlapeme cez labské lúky a dúfame, že máme pred Drahošom aspoň malilinký náskok. Logujeme sa druhý a ideme lúštiť na most, je tam pekne, útulne a na pokročilú nočnú, teda skor rannú hodinu aj pekne slnečno (no nebudeme svietiť čelovkami, keď máte tak pekne osvietený most). PHX s Kytičkou to utriedili, Gimli to zoradil podla velkosti a prečítal, Kosťa to našla na mape. Ideme ďalej. Nikto netuší, kde je Lehká Demence a my len dúfame, že v tú dobu už niekde za nami.

11. šifra - 03:21 - 1. místo

Rýchlou chodzou sa blížime k hradbám a šifru náchádzame v priebehu chvílky. A opat tie lode. Nevadí, postup už máme naučený. Netrvá nám ani dlho, aby sme si všimli Braillovo písmo, my sme to tak trošku čakali, kedy príde, a musíte uznať, že by to pre nás SLEPÝCH vozíčkárov bola hanba, nepoznať a nerozlúštiť túto šifru. Dozvedeli sme sa, že máme hladať podchod. OK, balíme sa, vyrážame a dúfame, že sa Lehká Demence ako jeden z vidiacich týmov na tejto šifre aspoň trošku zdrží.

12. šifra - 03:55 - 1. místo

Šviháme si to nočným mestom, najrýchlejšie ako vieme, okolo požiarnikov, cez nejakú super skratku ku štadiónu a potom k podchodu. Gimli hovorí, že vie presne kde to je, lebo tadial išiel minulý víkend na bicykli (prvý krát), a ja uznávam, že mať v týme rodných hradečákov je jedno velké plus, lebo ja by som toto tu nikdy nenašla. Nie len šifra, ale celý podchod bol super zamaskovaný. No musím uznať, že to bol dobrý nápad a aspoň sa na chvílku vrátila atmosféra z hradeckých lesov. Logujeme a ťaháme nejaké čísla. Presúvame sa na neďalekú autobusovú zástavku pri sídlisku. Pochodom míňame diskotéku Sauna, ktorá práve zatvára. Spolu vymýšlame a rozhadzujeme operátory, len aby to sedelo. "Zásah," hovorí PHX keď nám sedí počet použitých operátorov s predpísaným počtom. Tak jasné, všetko spočítať a potom previesť čísla na písmenka, a ono nie. Hmm, ako je to možné? Gimli sa rozhodne dojst po nápovedu na druhý koniec ulice a my s PHXom sa snažíme ešte poupravovať čo sa dá. Zisťujeme, že to máme dobre a chyba je niekde inde, Gimli diktuje do vysielačky počty použitých operátorov. Ale to už predsa vieme. Hádam žeby nám nešli kupecké počty do 26? Nie, ani v tom to nie je. Pes je zakopaný tam, že M=13 a N=14 a nie naopak, ako to bolo použité. Manlejmku sa razom mení na namlejnku a razíme na železný most.

13. šifra - 04:59 - 1. místo

Pri železňáku sme, co by dup a hladanie šifry tiež netrvá velmi dlho. Posledná námorná bitka sa nejaví ako nejaké super riesenie. Áno, jasné že používame priloženú tabulku, ale nedáva to žiadny zmysel. A čo keď nie, čo keď je táto tabulka 8x8 ako šachová a tá može mať predsa inak označené stlpce a riadky a my potom zasahujeme nesprávne polia? Potom PHX číta riešenie:"OTÁČEJ!..." Ono, čítať to po riadkoch nikoho nenapadlo a čítať to v poradí zásahov nič nedávalo. Tak špekulácie o šachovnici sa ukázali ako až moc prekombinované riešenie a vrhli sme sa na to, čo nám správne riešenie radilo. Pri moste vidíme svietiť nejakú čelovku, Lehká Demence nás doháňa. Hmm, ibaže by Lehká Demence bola jeden človek na bicykli, čo išiel asi do roboty. Gimli z nového papiera vyrába prekrývaciu šablónu a tou potom už pomerne rýchlo zisťujeme, že máme ísť do Žižkových sadú. Následne sa strácame v parkovisku nákupného centra.

14. šifra - 05:41 - 1. místo

Okolo bývalé Tesly a vazební věznice docházíme do Žižkových sadů, kde po chvíli lokalizujeme šifru. Začteme se do řádků a okamžitě prohlašujeme "Němcová". Vyndavám mapu a snažíme se to na ni napasovat. K našemu potěšení se ulice B. Němcové kříží jen s málo dalšími, takže pohled do offline wikipedie, kterou máme s sebou v PDA nás ujišťuje, že Rozinu sebrance napsal Winter. Krásně průchodná šifra, kterou musel dát snadno kdokoli, kdo na ni dorazil. Rychle se posbírat a hurá přes žárovkový most, pak směr lipky a pořád dál až na další stanoviště.

15. šifra - 06:14 - 1. místo

Jediný elektrický rozvaděč na nás už z dálky mává. Vyzvedáme šifru, zjišťujeme, že si nejsme úplně jistí přesnou pozicí cíle a vyrážíme ke škole v Bezručově ulici. Rozhodujeme se, že šifru dořešíme až v cíli v teple. U ZŠ Bezručova si pořád nevzpomínáme, kde přesně je klubovna deskových her Poutník, takže krátký telefonát orgům nás nasměruje do cíle.

cíl - příchod 06:35, odevzdání hesla 06:45 - 1. místo

Tam po nás chtějí heslo. Cože, jeké heslo? V tu chvíli však už Kytičk@ čte poslední písmena na řádcích 15. šifry a my ostatní sepisujeme všechny kódy stanovišť. Poslední co zbývá je ze štedrých 15ti indícií uhádnout heslo. To se mi vzápětí ze slov bagr, devět a Ester podařilo a slovo kočka nám zajistilo úspěšnou obhajobu loňského prvního místa.

Obhájeno 1. místo z loňska - Konec, oddech, rekapitulace...

Do cíle po chvíli dorážejí další týmy: Drahoš forever, Lehká demence a Perníkáři. My se mezitím ládujeme různými erárními dobrotami a Kofolou. Časem se tam ještě objeví útržky dalších týmů. Poté co je rozhodnuto mezi 2. a 3. místem, orgové vyhlásí vítěze ;-) a ty 2 zbylé týmy. Sponzoring od města Hradce Králové je znát a dostáváme krásná trička a stolní hru. Celkový čas 14:30 je oproti loňskému 8:09 poněkud horší, ale také máme vyřešeno o 2 šifry více a ujito o poznání více kilometrů - trasa bez zacházek k nápovědám dala lehce přes 30km. (Pro Majka (z Drahoš forever): Celou cestu jsme šli stále po svých a neběželi.) Jak jsme se v týmu shodli, orgové letos přitvrdili a hra byla celkově náročnější. Konkurence byla také obstojnější a nenechala nás vytvořit si náskok 4,5 hodin. Cestou jsme potkali mimo běžnou havěť jako kočky a psy i 1 ježka, 1 potkana, 1 zajíce v řepném poli a 1 srnku. Žádné zvíře nepřišlo k újmě na zdraví naším přičiněním.

Za Slepé Vozíčkáře zapsali: Gimli2 & Kosťa
Poslední úprava: 27.9.2007